Vzpomínáme...

  Dne 7.5.2012 nás náhle opustil úžasný PES

                                                     " CHARLY "      

                                       

                 Chovatel: Mr. Klein Jean Claude      

                             import: Francie

   Thank You Mr. Klein for sending me this wonderful boy!!! 

       narozen: 18. května 2004

Otec: Ch Sukara´s Twist of Fate  

Matka: Jaleeh ts´ in Fatinat al Sjark  

         

  •   SVĚTOVÁ VÝSTAVA POZNAŇ 2006 - V 1 CWC !!!

  •   SVĚTOVÁ VÝSTAVA BRATISLAVA 2009 V 1 CAC RES WORLD WINNER !!! 

  • První pes shih-tzu s titulem   GRAND ŠAMPION
  • Český šampion
  • Polský šampion
  • Rakouský šampion
  • Slovenský šampion
  • Německý šampion
  • Klubový šampion - Klubu Shih-tzu ČR
  • Klubový šampion KCHMP
  • Klubový šampion - Klub Evropa
  • Klubový šampion KTP SK
  • INTERCHAMPION

       
                                  

 

   

   XERALANE´s Absolute Power

                      " Ace"

import: Canada
chovatel: Earl A & Xena A Takahashi 
14.4.1998 - 12.5.2010

Otec: CH Xeralaneś Dragon Quest
Matka: CH Xeralaneś Absolutely Fabulous

                                                     
    VZPOMÍNKA
    Když jsem se v roce 2002 rozhodla pro zakoupení svého prvního psa ze zahraničí, byla jsem nadšená. Těšila jsem se na den, kdy jsem si pro něj v létě jela na výstavu do Maďarska. Tak moc jsem se těšila až jej poprvé spatřím a tak moc jsem se těšila, jak tento takřka čtyřletý pejsek Xeralane´s ABSOLUTE POWER alias ACE bude posilou pro naší chovatelskou stanici. Po příjezdu na výstavu jsem vyhledala jeho italskou majitelku. Byla jsem nedočkavá, ale musela jsem počkat až majitelka ACE odvystavuje své psy. Když ta chvíle nastala musím přiznat, že jsem byla zklamána (kdybych bývala tušila co mne ještě čeká). ACE měl oholenou srst a byl mírně řečeno velmi vyhublý. Nebylo, kde si jej pořádně prohlédnout v pohybu. Na výstavě byla hlava na hlavě. Nebylo snadné se rozhodnout, ale řekla jsem si: vykrmím ho, srst naroste a krev kterou v sobě nese bude přínosem pro naší chovatelskou stanici. Rozhodla jsem se, že si jej vezmu čímž jsem udělala velkou radost vedle stojící jiné vystavovatelce a chovatelce, která evidentně přála ACE lepší život.
    Po vyřízení všech formalit jsme se nalodili do auta a jeli domů směr Nepomuk. Já jsem se usadila s ACE na zadní sedadla. Hned po rozjetí jsem si všimla, jakoby ACE neuměl nebo nemohl udržet rovnováhu. Kousek za Budapeští jsem poprosila manžela aby zastavil. Chtěla jsem ACE vyvenčit. Odnesla jsem jej do trávy. Když se pokoušel rozejít zůstaly jsme s přítelkyní Ivetou, která jela s námi v šoku. ACE šel, ale vlastně nešel. Zadní nohy nebyl takřka vůbec schopen ovládat. V tu chvíli to naštěstí manžel neviděl. Požádala jsem Ivetu, aby mlčela a před manželem o tom nemluvila. Nasedli jsme rozpačitě do auta a pokračovali v cestě domů.
    Po příjezdu domů manžel naštěstí odešel na své oblíbené pivko, aby spláchl prach z cesty. Já jsem sobě a Ivetě uvařila kávu. Vzala jsem ACE na zahradu aby se mohl po dlouhé cestě vyvenčit. Bohužel situace se opakovala. ACE nebyl schopen normálního kroku. Já jsem v šoku na ACE koukala. Iveta řekla „ chudák nemůže ani stát, natož aby nakryl nějakou fenu. Musela jsem s ní souhlasit. Místo radosti, kterou jsem měla když jsem si pro něj jela, místo nadšení nad jeho úžasnou rodokmenovou hodnotou to byli jedny z nejsmutnějších a nejuplakanějších dní naší chovatelské stanice „ z IVAFRE „ Šokům, ale nebyl konec. ACE nejenže nebyl schopen normálního kroku, ale navíc měl odoperované hlasivky. Kdo to neviděl a nezažil nemůže dost dobře pochopit, jak šokující je pohled na psa, který otevírá tlamičku bez hlesu a jen občas zachroptí. Nikdy jsem se s tím nesmířila, ale jen zvykla.
    Hned druhý den jsem ACE odvezla k veterináři. Ten kromě výše zmíněného zjistil parazity okolo drápků, s kterými jsme bojovali přes veškerou léčbu, namáčením v různých roztocích až do jeho smrti. Nechápal proč jsem v podstatě takto zdevastovaného psa koupila. Musím říci, že jsem s ním souhlasila.
    Dalším trápením bylo jídlo pro ACE. Nechtěl v podstatě nic. Ani to co údajně jedl doma v Itálii. Nakoupila jsem různé druhy značek po půlkilovém balení, stále jsem si říkala, že se to zlomí, že pravděpodobně hůře a déle snáší tak zásadní změnu v jeho životě. Málo platné ACE nechtěl nic ani v malém množství. Nechtěl ani piškoty, které všichni naši psi milují. Stačí zachrastit pytlíkem i kdyby byli kdekoli v domě či na zahradě vždy radostně přiběhnou a sápou se po dobrůtce. Zkoušela jsem různé konzervy. Nic. Tak jsem si moc přála, aby začal jíst. Bylo potřeba aby nabral svalovinu, která takřka nebyla, aby se obalil svaly, které by mu umožňovali alespoň v rámci možností slušnější pohyb. Denní boj zda se alespoň trochu něčeho nají. Do toho naštvaný manžel proč jsem jej kupovala, když je to takový chudáček. Sice jsem s ním souhlasila, ale rozhodla jsem se, že mu udělám hezký život, který do této doby nepoznal. Náhoda tomu chtěla, že mne jednou na zem upadl pytlík, který se pádem roztrhl v kterém byla granule BONO. ACE je s velkou chutí snědl. Hurá měli jsme vyhráno. ACE si našel sám jídlo, které mu chutnalo a byl ochoten je přijímat. Což se zdálo úžasné, ale přestože jedl dvojnásobné dávky než ostatní naše Shih-tzu nikdy nedosáhl takové kondice, jak bych si přála. Sice nebyl vychrtlý, ale až do své smrti zůstal velmi štíhlý.
    Vzhledem k tomu, že byl ACE ostříhán velmi nakrátko a vzhledem k tomu, že jeho postižení zadních nohou bylo způsobeno trvalým pobytem v kleci s roštěm, bez možnosti volného pohybu a také proto že jsem jej chtěla co nejdříve používat v chovu jsem se rozhodla, že požádám o individuální bonitaci. Dne 19.10.2002 se sešla u nás bonitační komise a ACE byl zbonitován jako chovný pes. Za pár dní jsme mohli uvítat první nevěstu, tato, ale bohužel nezabřezla a já měla zase o starost více zda je vůbec ACE i po této stránce v pořádku. Moje obava se naštěstí nepotvrdila. Naše fenka Vanita Bohemia Acro 19.6.2003 porodila 5 štěňat jejichž otcem byl ACE. Tento vrh „ I „ , ale neměl dobrý start do života, jako kdyby při jejich otci již nikdy nechtělo stát štěstí. Přestože byl zakoupen pro účely naší chovatelské stanice, měl výše zmíněný handicap a v té době nemohl v podstatě žádného z úspěšných a beze sporu špičkových chovatelů nijak ohrozit. Přesto byla v době narození výše zmíněného vrhu „ I „ jeho chovnost napadena majitelkou konkurenční chovatelské stanice a vrhu „ I „ byla pozastavena výroba průkazů původu. Jsem dodnes vděčná paní Janě Bartoškové, která ?????byla, jako jedna z mála oporou a dodávala mne sílu při řešení sporu ohledně vydání rodokmenů, který trval skoro ¾ roku. Byla jsem moc ráda, že fenka z tohoto vrhu IMPATIENS z Ivafré alias Emilka, jejíž majitelkou Jana je byla úspěšná na poli výstavním je Český, Rakouský a Klubový vítěz a Interšampion. Děkuji též Janě, že Emilce dceři ACE poskytla úžasný a láskyplný domov, něco co ACE do svých čtyř let nepoznal. Sama jsem si z tohoto vrhu nechala fenku IVANKU a psa IVÁNKA, kteří byli tak jako IMPANTIENS velmi úspěšní na výstavách. (Podívat se můžete na této web prezentaci). Vzhledem k tomu, že IVÁNEK má půlku hlavy zbarvenou do bíla (standardu Shih-tzu neodporuje a i takto zbarveny pes je stále standardní) všichni jej okamžitě zatratili, že to má v genech jeho otec ACE a nikdo neměl zájem s ním připustit fenu a proto ACE kryl pouze v naší chovatelské stanici. Mne to nevadilo protože jsem ACE přivezla především pro svoje chovné feny a proto nemělo cenu z mého pohledu někomu něco vysvětlovat například, že VANITY (IVÁNKOVA matka) přivedla v jiném vrhu s takřka celočerným psem porodila štěně celé bílé s jedinou skvrnou na oku, takže daleko více bílé barvy než je zmíněný IVÁNEK.
    Čas plynul a ACE přestože měl stále problémy se zadníma nohama stále měl problém udržet stabilitu těla, přesto dokázal „ naběhat „ mnoho koleček po naší a jeho oblíbené zahradě, jako by chtěl dohnat vše co mu bylo do jeho čtyř let odepíráno. Miloval déšť. Běhal hrozně rád v dešti. Bylo až neuvěřitelné jak na těch svých vrtkavých nožkách dokáže být v neustálém pohybu několik hodin. Jeho srst se tvářila, že je snad hnojená. Velmi rychle rostla a měla neuvěřitelnou kvalitu. Několikrát, když jí měl až na zem jsem měla nutkání jej vzít na výstavu. Bohužel kdykoli jsem mu nasadila vodítko zůstal stát jak přibitý. Myslím, že to bylo tím, že vodítko bylo v místě, kde mu byly vyjmuty hlasivky a pravděpodobně mu to bylo více, jak nepříjemné. Vždy jsem to vzdala a ostříhala jej.
    V roce 2008 vstoupil svým věkem mezi seniory. Měl v té době i dostatečně dlouhou srst rozhodla jsem se, že se pokusíme vyjezdit titul Český veterán šampión. Na zkoušku jsem jej přihlásila na jednu z výstav a když získal V1 pokračovali jsme a titul získali. Když jsem pak tento ACE úspěch volala Ivetě. Nechtěla tomu ani věřit, protože věděla v jakém stavu jsem ACE přivezla.
    Od té doby jsem ACE pravidelně stříhala. Po každém stříhání ožil a jakoby omládl. Loni na jaře tj. v roce 2009 se jeho zdravotní stav začal zhoršovat, věřila jsem že léto, sluníčko a čerství vzduch mu pomůže. Ještě dokázal sám vstát a na vratkých nohách si dojít označkovat své keře a zahradu, ale s podzimem začal chřadnout. Před vánoci se jeho stav velmi zhoršil, měl již velké problémy vstát a chodit. Vzala jsem jej aby jej prohlédla veterinářka prohlédla, ale řekla že na „ poslední pomoc to ještě není „ , že má srdce, jako zvon. Bohužel stav se stále více zhoršoval, již nebyl schopen bez mé pomoci vstát, jeho samotné pokusy končili velmi žalostně. Měl po každém jídle olepené fousy. Potřebu vykonával pod sebe a protože v tom nechtěl ležet. Když se snažil odplazit, tak měl znečištěné celé bříško, nohy a ocásek od moče a výkalů. Velkým problémem bylo jeho koupání, které vzhledem výše popsaného muselo být velmi časté. Problém spočíval v tom že se již neudržel na nohách. Museli jej koupat dva lidé. Jeden držel a druhý šamponoval a splachoval. I tak celá procedura byla pro ACE nepříjemná a byl velmi stresován.
    Byl koupán 2x týdně. Koupání ACE jsem měla naplánované na středu 12.5.2010.
    Od pondělí jsem měla zase své migrozní stavy. V úterý nad ránem už úplně zničená bolestí hlavy jsem si vzala prášky a lehla si do postele. Po osmé hodině ranní zazvonil zvonek. Vstala jsem a jako bez ducha jsem šla otevřít. Stál tam pán ze Státní veterinární zprávy, že jde na kontrolu našeho chovatelského zařízení a psů. Vzhledem k tomu, že jsem nebyla ve formě neuvědomila jsem si, že se mne ani nelegitimoval. Pouze jsem se zeptala: proč. Bylo mne oznámeno, že jde na šetření z důvodu udání jednatelky Klubu Evropa paní Sawkové. Zasvěcení vědí a pro nezasvěcené paní Sawková má proti mně averzi a toto je její druh pomsty. Již jsem absolvovala daňové udání a udání na sociálku. Pana veterináře jsem nemusela pustit dál, ale vzhledem k tomu, že jsem neměla důvod něco skrývat umožnila jsem mu to. Samozřejmě, že byly zjištěny nějaké nedostatky, zvláště po ránu, jako by byly zjištěny asi v každé domácnosti. Nota bene, když Vám není dobře a celou noc ležíte s urputnou bolestí hlavy.
    Když pan veterinář došel k ACE, zjistil, že pes má slepené chlupy od jídla na tlamě a srst znečištěnou výkaly. Tyto našel také v jeho ohrádce, ve které byl z bezpečnostních důvodů, aby jej v jeho fyzicky zbědovaném stavu neobtěžovali ostatní členové smečky, což vzhledem k jeho vyoperovaným hlasivkám bych nemusela zaregistrovat. Řekla jsem panu veterináři proč je v tomto stavu, a že si myslím, že by bylo pro něj vysvobozením ukončit rozumně jeho trápení. Pan veterinář se netvářil, že by mne věřil. Po jeho odchodu jsem se totálně zhroutila.
    Druhý den jsem s přítelkyní ACE vykoupala. Zavolala jsem svému veterináři, vysvětlila jsem mu co se u nás odehrálo a zda bych ACE mohla přivézt a pokud uzná za vhodné zda by mu pomohl od jeho utrpení. Pan veterinář po prohlídce zdravotního stavu shledal, že by další žití ACE na tomto světě bylo jen trápením. A tak ACE po chvíli vstoupil na DUHOVÝ MOST, aby jej přešel tak tiše, jak celý život žil díky odoperovaným hlasivkám. Pane doktore děkuji, že ACE je již nyní na druhé straně šťastným psem, kterého nic nebolí. Ušetřil jste velkého trápení i nás. Pohled na zbědovaného ACE bylo poslední týdny utrpením pro nás všechny.

    ACE – DĚDOUŠKU DĚKUJI TI MOC ZA KRÁSNÉ POTOMKY, KTERÉ JSI TU PO SOBĚ ZANECHAL. VĚŘÍM, ŽE 8 LET STRÁVENÝCH U NÁS BYLO PŘÍJEMNÝCH A BYL JSI U NÁS RÁD. BYL JSI BOJOVNÍK A MNE MRZÍ, ŽE JSEM TI NEDOKÁZALA POMOCI O NĚCO DŘÍVE.
    Co říci závěrem. Dnes jsem pochopila, že na rčení „VŠE ZLÉ JE PRO NĚCO DOBRÉ „ něco je.
    Kdyby nebylo zloby a zášti paní Sawkové a Žiškové z předsednictva Klubu Evropa, nebylo by výše zmíněné kontroly. ACE by se na tomto světě asi ještě nějaký čas trápil než bych se rozhodla to radikálně řešit. Toto, ale může pochopit jen člověk, který své psy nechá zestárnout a umřít doma. Což paní Sawková zažije, protože mohu k ní mít jakékoli výhrady a také je mám, ale jsem přesvědčena, že své psy miluje a v těch těžkých chvilkách, kdy psí kamarád odchází bude stát při něm. Paní Žišková tento pocit asi nikdy nezažije. Zatím žádný pes neměl to štěstí, aby u ní zůstal až do vysokého stáří.
    Možná bych mohla těmto „milovnicím Shih-tzu“ i poděkovat. Naše chovatelská stanice Shih-tzu, jako jediná byla kontrolována Státní veterinární správou v České republice“ o závěr šetření se rádi podělíme. Možná by se zdálo, že tento odstavec do vzpomínky na ACE nepatří, ale opak je pravdou, jak bylo popsáno výše.

    ACE CHLAPČE DĚKUJI.
        ČESKÝ VETERÁN ŠAMPION !!!
                        
               
       22.6.2008 Oblastní výstava Klatovy
 
    26.6.2008 byl náš dědoušek ostříhán a bude si užívat volnosti !!!  
       
Nebylo jednoduché stříhnout do jeho perfektní srsti, ale jsem moc ráda, že to mám již za sebou!!!
        
      9.1.2008 Nové fotky našeho dědouškek( 9 let a 9 měsíců)  
                           
                  
         
                                   
                                                                                          Ace a jeho děti!
       
        8 let       15.8.2007
TOPlist
aktualizováno: 21.11.2017 00:17:21